I.

Právní posouzení
Vyhlášená celodenní protestní stávka je plně v souladu s právem občanů na ochranu hospodářských a sociálních zájmů a s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána (zejména Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 87 o svobodě odborů a ochraně práva odborově se sdružovat a č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat, Evropská sociální charta, Listina základních práv Evropské unie).
Je stávkou zákonnou, neboť je garantovaná v čl. 27 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR.
Posláním odborových organizací je obhajoba sociálních a hospodářských zájmů zaměstnanců, proto použití celodenní protestní stávky jako krajního prostředku na podporu prosazení sociálních a hospodářských zájmů proti krokům vlády, které mají přímý dopad na jejich členy, zejména pokud jde o zaměstnání, mzdy nebo platy, sociální ochranu a životní úroveň, je zákonné.
Celodenní protestní stávka je rovněž v souladu s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu ČR, soudů nižšího stupně a se stanovisky Výboru expertů Mezinárodní organizace práce.
Stávku na obhajobu sociálních a hospodářských zájmů zaměstnanců může v České republice vyhlásit jak základní odborová organizace, tak odborový svaz nebo odborová konfederace. Pokud je stávka vyhlášena odborovým svazem jako celodenní stávka, jsou oprávněni za prosazení vyhlášených cílů stávkovat zaměstnanci všech zaměstnavatelů, tzn. jak odboráři, tak zaměstnanci odborově neorganizovaní.
Stávka na obhajobu sociálních a hospodářských zájmů zaměstnanců se v žádném případě neřídí právní úpravou stávky o uzavření kolektivní smlouvy podle zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání.
II.
Postup odborů při protestní stávce vyhlášené Odborovým svazem sdruženým v Českomoravské konfederaci odborových svazů (dále jen „Odborový svaz“):
1. Postup odborů ve vztahu k zaměstnavateli
  • Vzhledem k tomu, že stávka (dále jen „stávka“) je vyhlášena příslušným Odborovým svazem jako stávka odborového svazu, základní odborové organizace působící u zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů stávku již nevyhlašují.
  • Organizátorem stávky je příslušný Odborový svaz; průběh stávky u jednotlivých zaměstnavatelů za Odborový svaz zajistí Základní odborové organizace (dále jen „ZO“).
  • ZO (předseda odborové organizace nebo jiný k tomu zmocněný člen závodního výboru) o vyhlášení stávky, termínu a délce jejího konání, důvodech a cílech musí informovat (písemně) v dostatečném časovém předstihu (nejméně 3 dny předem) svého zaměstnavatele. V informaci bude rovněž výslovně uvedeno, že stávka proti úsporným opatřením a proti změně systému odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě není namířená vůči zaměstnavateli a bude v ní uveden i předpokládaný počet zaměstnanců (nikoliv však seznam stávkujících), kteří se stávky zúčastní. Z důvodu průkaznosti je vhodné zajistit si potvrzení o převzetí této písemné informace zaměstnavatelem, popř. osobou oprávněnou přejímat za zaměstnavatele písemnosti nebo potvrzení o předání na podatelnu zaměstnavatele.
  • Celodenní stávka 8. prosince 2010 není vedena proti jednotlivým zaměstnavatelům, a tudíž není jejím cílem zaměstnavatele poškodit. Tuto skutečnost by měla ZO zaměstnavateli zdůraznit a usilovat o pochopení účelu stávky z jeho strany, popř. podporu jejích cílů zaměstnavatelem a v dohodě s ním přijmout všechna rozumná opatření, která umožní případné škody či jiné negativní dopady stávky na zaměstnavatele vyloučit, popřípadě omezit.
  • Je proto rovněž účelné, aby se ZO se zaměstnavatelem dohodla na konkrétních podmínkách, za nichž stávku uskuteční (např. vyhrazená místa, na kterých se stávkující shromáždí), na poskytnutí potřebné součinnosti, aby byla zajištěna především bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců zaměstnavatele, ale i třetích osob, a prevence vzniku škod.
  • ZO by se tak měla se zaměstnavatelem dohodnout zejména na zajištění tzv. „minimálních služeb“, tj. služeb, jejichž přerušení by ohrozilo životy, osobní bezpečnost nebo zdraví celé populace nebo její části (např. zajištění nutné zdravotní péče, záchranného systému, provozu jaderných elektráren, činností a provozu dalších zařízení, u nichž to vyžaduje jejich charakter nebo účel).
  • V rámci vysvětlování důvodů a cílů stávky by ZO měla zaměstnavateli vysvětlit, že termín „celodenní protestní stávka“ (nikoli „generální“ stávka) byl použit z toho důvodu, že tato stávka usiluje o dosažení změny postoje vlády k restriktivním opatřením a k změně systému odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a to tak, aby tato opatření minimalizovala negativní dopady jak na občany a zaměstnance, tak na zaměstnavatele. ZO by měla vysvětlit, že na rozdíl od generální stávky si tato stávka  neklade za cíl svrhnout vládu. Pochopení významu charakteru „celodenní protestní stávky“ jako stávky na ochranu ekonomických a sociálních zájmů zaměstnanců ve veřejné správě a službách je důležité jak z hlediska postojů veřejnosti, u níž hledají ZO co nejširší podporu, tak z hlediska postojů zaměstnavatelů, a to včetně jejich postoje k ní v oblasti pracovněprávních vztahů.
  • Upozorňujeme, že zaměstnavatel není oprávněn požadovat na odborech seznam stávkujících zaměstnanců, a to ani před zahájením stávky, ani po její realizaci.
2. Postup odborů ve vztahu k zaměstnancům
  • ZO o vyhlášení stávky a o jejích cílech informuje všechny zaměstnance, neboť celodenní protestní stávka je vyhlášena proti sociální a hospodářské politice vlády, poté co všechna jednání a další smírné pokusy ČMKOS a odborových svazů v ní sdružených selhaly. ZO budou uvedené informace mezi zaměstnanci šířit formou letáku, který zajistí Odborový svaz, a to zpravidla podle provozních podmínek u zaměstnavatele např. mailem, vyvěšením na nástěnce, na shromáždění zaměstnanců. V této informaci bude rovněž výslovně uvedeno, že celodenní protestní stávka není namířená vůči zaměstnavateli.
  • Legálnost stávky mimo kolektivní vyjednávání, která vyplývá přímo z Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavního pořádku České republiky, není spojena s požadavkem souhlasu stanoveného počtu zaměstnanců s konáním stávky. Stávkovat proto může i menší počet zaměstnanců. Přesto doporučujeme, aby ZO usilovala o získání podpory co největšího počtu zaměstnanců pro stávku, což výrazně omezí prostor pro případné zpochybňování smyslu, efektivnosti i legality jejího konání jak ze strany zaměstnavatele, tak politiků či médií a vytvoří příznivé předpoklady pro podporu stávky ve veřejnosti.
  • V případě, že ZO bude pořádat v rámci přípravy na stávku a v zájmu motivace dosud nepřesvědčených zaměstnanců k účasti na stávce i získání podpory veřejnosti shromáždění zaměstnanců, na kterých bude vysvětlovat výše uvedené cíle stávky, doporučujeme omezit případy, kdy se tak děje na pracovišti či v areálu zaměstnavatele, aby tato činnost nemohla být považována za „politickou propagaci“ na pracovišti. To platí i o případné distribuci letáků. Doporučujeme, aby se ZO dohodla se zaměstnavatelem, že shromáždění zaměstnanců a distribuce materiálů ke stávce bude probíhat ve vymezených prostorách či prostranstvích na pracovišti. O dosažení takové dohody by měla ZO usilovat.
  • ZO bude informovat všechny zaměstnance, kdy a kde se stávka u zaměstnavatele uskuteční a seznámí je s dalšími podrobnostmi jejího organizačního zabezpečení. Tyto informace zabezpečí ZO působící u zaměstnavatele, neboť musí vycházet z místních podmínek, eventuální dohody ZO se zaměstnavatelem v této věci.
  • Zaměstnanci, kteří se hodlají stávky zúčastnit, nemají povinnost zaměstnavateli předem oznámit, že se stávky zúčastní, popř. že nebudou v době stávky přítomni na pracovišti.
  • Zaměstnanci, kteří stávkovat nebudou, protože zajišťují výše uvedené „minimální služby“, mohou však stávku podpořit jiným vhodným způsobem, např. označením se viditelným symbolem, např. nápisem „stávka“ nebo „podporuji stávku“ vylepeným na pracovišti či na svém oděvu (pracovním oděvu). Doporučujeme ZO, aby tam, kam má přístup veřejnost, těmito symboly označily i sympatizanty z jejích řad.
  • Zaměstnanci, kteří se stávky zúčastní, nesmí ostatním zaměstnancům bránit v práci, popř. jim znemožňovat přístup na pracoviště, jinak by se vystavovali riziku, že stávka by mohla být označena za nezákonnou a účast zaměstnanců na ní jako neomluvená absence. Doporučujeme však nestávkující zaměstnance seznámit s důvody a cíli celodenní protestní stávky, a snažit se je přesvědčit, aby se ke stávce připojili.
III.
Zákaz stávky, pracovněprávní důsledky účasti na stávce
  • Soudcům, státním zástupcům, příslušníkům ozbrojených sil (armáda, Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž) a příslušníkům bezpečnostních sborů (Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace) právo na stávku nepřísluší. Tento zákaz se netýká civilních zaměstnanců těchto složek.
  • Stávka, která by ohrozila život, osobní bezpečnost nebo zdraví obyvatelstva, je nezákonná.
  • Nekonání práce v důsledku účasti zaměstnance na legální stávce nemůže být posuzováno jako porušení pracovních povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.
  • Vůči stávkujícímu zaměstnanci není zaměstnavatel oprávněn použít žádný pracovněprávní postih (např. upozornění na porušení pracovních povinností, výpověď z pracovního poměru či okamžité zrušení pracovního poměru).
  • Zaměstnavatel nemůže po zaměstnanci požadovat náhradu škody, která mu byla způsobena tím, že zaměstnanec po dobu stávky nepracoval. Případná odpovědnost za škodu se týká pouze chování, které se neslučuje s výkonem práva na stávku (např. stávkující zaměstnanec ničí majetek zaměstnavatele nebo brání ve výkonu práce zaměstnancům, kteří nechtějí stávkovat).
  • Podstatou účasti na celodenní protestní stávce je výkon ústavně garantovaného práva zaměstnance přerušit výkon práce poté, co byla stávka řádným způsobem vyhlášena, za který nemůže být zaměstnanec postižen. V tomto případě, kdy neexistuje zvláštní (podrobnější) zákonná úprava, nelze použít na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR analogii úpravy týkající se stávky podle zákona o kolektivním vyjednávání; proto nelze na případnou nepřítomnost zaměstnance v době stávky na pracovišti vztáhnout úpravu překážek v práci na straně zaměstnance podle platné pracovněprávní úpravy.
  • Zaměstnanci, který se účastní stávky, nenáleží za dobu trvání stávky mzda/plat ani její/jeho náhrada.
  • Zaměstnanci, který se stávky neúčastní a pracuje, náleží za práci mzda/plat. V případě, že v důsledku stávky ostatních zaměstnanců nemůže nestávkující zaměstnanec pracovat, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnanci náleží náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku.
  • Účast na celodenní protestní stávce nebude mít pro zaměstnance žádné dopady v oblasti sociálního pojištění. Zaměstnanec bude mít v měsíci prosinci započitatelný příjem, ze kterého zaměstnavatel odvede pojistné sociální pojištění a nedojde tak k žádné újmě na jeho právech v této oblasti. Pokud jde o zdravotní pojištění, posuzuje se stávka jako omluvená nepřítomnost v práci, kdy povinnost hradit pojistné za zaměstnance i zaměstnavatele má zaměstnavatel; zaměstnavatel nemůže požadovat, aby mu zaměstnanec zaplatil částku odpovídající pojistnému na zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za zaměstnance za dobu stávky uhradil.
  • Stávka je vyhlášena na den 8. prosince 2010. Nesmí proto v žádném případě začít dříve, ani trvat déle, jinak by byla nezákonná se všemi důsledky z toho plynoucími jak pro stávkující zaměstnance, tak Odborový svaz, který stávku vyhlásil.
STÁVKOVAT JE VAŠE PRÁVO!
V případě, že by zaměstnavatel neoprávněně vyvodil z účasti na celodenní protestní stávce vyhlášené a organizované Odborovým svazem pro zaměstnance pracovněprávní důsledky, doporučujeme zaměstnancům, aby se buď sami přímo, nebo prostřednictvím své odborové organizace obrátili na Odborový svaz, popř. ČMKOS, které jim poskytnou veškerou právní pomoc a případně zajistí i medializaci protiprávního postupu zaměstnavatele.

V Praze dne 24. listopadu 2010

Přílohy:
Stahnout tento soubor (metodika_stavky.pdf)metodika_stavky.pdf

Additional information